Porod je práce jak pro matku, tak pro dítě. Během porodu se změní světlo, teplota, gravitace se zvýší sedm až desetkrát a dojde k vytlačení tekutiny z plic. Po porodu dítě také slyší jinak než v děloze. Před porodem umí dítě motoricky již spoustu věcí, hraje si s pupeční šňůrou, rozevírá dlaň a strká si palec do pusy.

Novorozenec se vrací k vývojově nižší masové hybnosti, tzn. pokud chce otočit hlavu, zareaguje na to celé tělo změnou polohy. Čerstvě narozené dítě je také nestabilní na zádech i na břiše a proto je stále v pohybu, nemá jistou stabilní polohu. Na zádech se hodně prohýbá v bederní a krční oblasti, nemá žádnou opěrnou plochu a zaklání hlavu, na bříšku se opírá jen o pěstičky, lokty směřují nahoru, nohy má skrčené pod sebou, pánev je vysoko a vpředu naléhá na hrudník. Neumí být symetrické, pohybuje se stále z jedné asymetrické polohy do druhé. Vnímá okolí nejvíce vývojově starými smysly, chutí a dotykem, jak je tomu třeba při kojení.

Po narození je vhodné nosit dítě v poloze klubíčka, má tak stabilní polohu a cítí se jistě jako v děloze. Obzvláště se tato poloha hodí pro děti, které nadměrně reagují na podněty zvenčí a jsou zvýšeně dráždivé. Pro tyto děti je v prvních měsících vhodné balení na spánek do zavinovačky, cítí se tak jistě a bezpečně. Pokud děti nespí, dáváme je už od narození po chvilkách na bříško a motivujeme je k držení hlavičky. Děti zpočátku nejlépe rozeznávají a sledují lidský obličej, proto na ně na zádech i na bříšku mluvíme a snažíme se navázat oční kontakt, pro dítě je to zpočátku kvůli nestabilní poloze obtížné.

Obecně by dítě mělo být v prvních měsících života jen v polohách, které umí samo zaujmout, tedy prozatím v horizontální poloze na bříšku i na zádech, snažíme se ho tak chovat, hrát si s ním i např. nechávat odříhávat. Při manipulaci s miminkem fixujeme hlavičku a měli bychom se vyvarovat záklonu. V prvních měsících nosíme dítě v šátku jen v úvazu kolébky, vertikální poloha zatěžuje páteř.